Firemní dluhopisy: Jak fungují, jaké nesou výnosy a rizika?

Představte si, že brouzdáte internetem a vyskočí na vás lákavá reklama: „Firma XY nabízí investici do dluhopisů s úrokem 12 % ročně!“. To zní skoro jako splněný sen – kdo by nechtěl dvanáctiprocentní výnos, když běžný spořicí účet nabízí jen zlomek? Než ale kliknete a pošlete své úspory neznámé společnosti, zadržte. Firemní (korporátní) dluhopisy mohou být zajímavý způsob, jak nechat peníze vydělávat, ale rozhodně nejde o bezrizikovou garantovanou trefu do černého. Aby se z takové lákavé nabídky nestala noční můra, je potřeba znát několik základních pravidel a dávat si pozor na klíčové faktory.

Zájmu investorů o firemní dluhopisy v Česku v posledních letech skutečně výrazně přibylo. Podniky vydávají rekordní množství obligací. Po atraktivních emisích zavedených českých společností, jako je například zbrojařská skupina Czechoslovak Group (CSG) nebo investiční Emma Capital, se letos doslova zaprášilo. Ruku v ruce s tím ale rostou i rizika. Rekordně vysoký je totiž také objem dluhopisů, jejichž vydavatelé zkrachovali a investorům nezaplatili – v součtu už nesplacené „prašivé“ emise firemních dluhopisů dosahují kolem 6 miliard korun. Asociace pro kapitálový trh (AKAT) dokonce uvádí řadu případů, kdy emitent drobným investorům dluhopis vůbec nesplatil. Je tedy nezbytné postupovat obezřetně. Níže proto přináším základní body, na které byste se měli zaměřit, abyste na nákupu firemních dluhopisů neprodělali kalhoty.

Dluhopis není automaticky správná volba: nejdřív plánujte

To, že máte volné peníze na účtu, neznamená, že je musíte okamžitě vložit do firemních dluhopisů jen proto, že nabízejí vyšší úrok než spořicí účet. Ekonomika prochází cykly – někdy jsou úrokové sazby vysoké a firmy lákají na dvouciferné výnosy, jindy se situace uklidní a výnosy se vrátí níž. Pokud si bez rozmyslu pořídíte dluhopis na 5 nebo 6 let, můžete se snadno dostat do pasti: vaše peníze budou na dlouho „zamčené“ a při splatnosti (pokud vůbec dojde ke splacení) budete znovu řešit, kam s nimi dál.

Proto je klíčové začít u finančního plánu – jasně si stanovit, jaké máte cíle, jaký je váš investiční horizont a jakou míru rizika zvládnete. Teprve když máte rozumně rozložené finance mezi různé třídy aktiv (rezerva, spořicí produkty, akcie, nemovitosti, fondy apod.), dává smysl zvažovat, zda část z nich nasměrovat i do dluhopisů. A i tehdy platí: jen takovou část, kterou si můžete dovolit postrádat, a jen pokud to zapadá do vašeho celkového plánu.

Dluhopis by měl být tedy doplněk portfolia, ne jediná strategie. Kdo bezhlavě následuje lákavý úrok, riskuje, že jeho peníze budou na dlouhou dobu uvězněné v nástroji, který se nakonec nemusí vyplatit.

Výnos není všechno: vysoký úrok = vyšší riziko

Výnos (úroková sazba) dluhopisu bývá to první, co člověka zaujme – zejména, pokud je výrazně vyšší než úroky v bance. Nenechte se ale oslepit jen blyštivým procentem. Platí zde jednoduché pravidlo: čím vyšší nabízený úrok, tím vyšší podstupované riziko. Nenechte se ukolébat ani slovy „garantovaný výnos“ – žádný takový slib u firemních dluhopisů stoprocentně neplatí, protože firma může mít problémy a závazky nesplnit. Naopak, extrémně vysoký úrok by měl fungovat jako varovné červené světýlko – proč asi musí firma nabízet tak velké zhodnocení? Pravděpodobně proto, že jde o rizikovější podnik, kterému by třeba banka levněji nepůjčila.

Na druhou stranu nemá smysl kupovat korporátní dluhopis s příliš nízkým výnosem. Proč podstupovat riziko firemní půjčky, když skoro stejný úrok dostanete u bezpečnější investice? Jinými slovy – výnos firemních dluhopisů by měl být výrazně vyšší než u státních bondů, jinak se taková investice nevyplatí vzhledem k vyššímu riziku. Například zavedená společnost CSG si letos mohla dovolit nabídnout kupón 5,75 %, a přesto byl o její dluhopisy enormní zájem (díky důvěryhodnosti firmy). Na trhu ale najdete i dluhopisy menších firem lákajících třeba na dvojnásobný úrok kolem 10–12 % ročně – tam už je však potřeba mít se dvojnásob na pozoru, protože půjde o podstatně menší a méně prověřené emitenty. Vždy přemýšlejte, čím je vysoký výnos vykoupen a zda odpovídá podstupovanému riziku

Likvidita: dluhopis není spořicí účet

U investic obecně platí, že byste měli vědět, na jak dlouho se peněz můžete vzdát. Firemní dluhopisy se obvykle vydávají na předem danou dobu splatnosti (např. 3, 5 nebo i 10 let). Po tu dobu máte své peníze půjčené firmě a dostáváte za to kupóny (úroky). Problém nastává, pokud potřebujete peníze zpět dřív – likvidita firemních dluhopisů bývá nízká. Můžete zkusit dluhopis prodat někomu jinému, ale nemusí být jednoduché najít kupce, zvláště u malých emisí. U nás mnoho korporátních dluhopisů není veřejně obchodovaných, a tudíž jejich převoditelnost je omezená. I když se některé větší emise renomovaných firem obchodují na pražské burze, nečekejte živý trh – objem obchodů s dluhopisy je zanedbatelný ve srovnání s akciemi. Není povinností emitenta odkoupit dluhopisy před datem splatnosti, takže pokud se vás někdo snaží přesvědčit, že dluhopis prodáte „kdykoli bez ztráty“, buďte skeptičtí. Ve skutečnosti pokud budete potřebovat vložené prostředky před splatností, nemusí být snadné či vůbec možné dluhopisy prodat za odpovídající cenu.

Zkrátka firemní dluhopis není totéž co spořicí účet, ze kterého můžete kdykoli vybrat peníze. Za nižší likviditu byste proto jako investor měli požadovat určitý „příplatek“ ve výnosech.

Riziko emitenta: poznejte, komu půjčujete

Když kupujete firemní dluhopis, vlastně půjčujete peníze dané firmě – stáváte se věřitelem a firma vaším dlužníkem. Jako u každé půjčky by vás mělo zajímat, komu své peníze svěřujete a jaká je šance, že dostojí slibům. Pokud se firmě přestane dařit nebo dokonce zkrachuje, držitel dluhopisu má často smůlu a své peníze už neuvidí. Vyhodnotit si předem rizikovost emitenta je klíčové, ale ne vždy snadné.

Zjistěte si o firmě maximum informací: Jak dlouho působí? Čemu se věnuje? Je zisková? Každá seriózní emise dluhopisů má emisní podmínky a u veřejných nabídek by měl existovat prospekt schválený ČNB – tyto dokumenty obsahují základní informace o emitentovi, jeho hospodaření a účelu emise. Dále lze nahlédnout do obchodního rejstříku, kde bývají výroční finanční výkazy (rozvaha, výsledovka) – z nich zjistíte, jestli firma v posledních letech vykazuje zisk, jak velké má tržby a třeba i to, zda nemá záporný vlastní kapitál.

Pokud je společnost nová, bez historie, nebo má dlouhodobě v rozvaze jen dluhy a žádný vlastní kapitál, je to červená vlajka, že riziko nesplacení bude vysoké. Také se zajímejte, na co chce firma peníze z dluhopisů použít. Dluhopis by měl financovat rozvoj či nové projekty, ne zalepovat staré díry v účetnictví. Jestli firma vydává dluhopisy jen proto, aby splatila předchozí dluhy nebo udržela svou existenci nad vodou, buďte velmi obezřetní – může jít o varovný signál, že bez neustálého přísunu cizích peněz nepřežije.

Ideální je, když dluhopisy vydává firma se zdravou finanční bilancí – tj. má solidní výši vlastního kapitálu, přiměřenou míru zadlužení a kvalitní aktiva (majetek). Taková společnost není existenčně závislá na tom, jestli se jí podaří prodat dluhopisy, protože má i jiné zdroje financování (např. bankovní úvěry, vlastní zisky apod.). Naopak pokud narazíte na nabídku malé firmičky, o které nikdo moc neslyšel, a ta slibuje závratný úrok, mějte se na pozoru. A nespoléhejte slepě na ujišťování prodejce nebo roznáškového „finančního poradce“, který z prodeje dluhopisu dostává provizi – ten totiž má motivaci rizika zlehčovat. Stejně tak buďte opatrní vůči investičním tipům samozvaných “finfluencerů” na sociálních sítích. Zkrátka, proveďte vlastní domácí úkol a nevsázejte jen na líbivá marketingová hesla.

Zajištění dluhopisu: je vaše investice něčím krytá?

Zajištěný dluhopis znamená, že emitent poskytuje určitou záruku pro případ, že nebude schopen splácet. Může jít například o zástavu nemovitosti (firma ručí nějakou svou budovou či pozemkem), zástavu podílů v jiné firmě (emitent nabídne své akcie v jiné společnosti jako kolaterál), nebo třeba ručitelské prohlášení silnější mateřské firmy, která dluh převezme, kdyby dceřiná společnost selhala. Ne každý dluhopis je zajištěný – ve skutečnosti řada menších firem nabízí zcela nezajištěné dluhopisy, kde nic konkrétního jako pojistku neslibují. Pak platí, že investor má v podstatě jen planý slib firmy, ale žádnou prioritu při vymáhání peněz v případě krachu.

Je proto důležité zjistit, zda a čím je dluhopis zajištěn. Pokud nabídka tvrdí, že „dluhopis je zajištěný“, čtěte malé písmo: Kdo konkrétně splacení zajišťuje a jak? Někdy firmy lákají na to, že dluhopis je zajištěn například akciemi jiné společnosti z vlastní skupiny. Jenže když se oné skupině přestane dařit, může tahle zástava ztratit hodnotu – zvlášť pokud jde o pobočnou firmu bez reálného majetku nebo zisků. Zkrátka ne každé „zajištění“ má skutečnou cenu. Naopak poměrně solidním zajištěním může být zástavní právo k lukrativní nemovitosti – tam alespoň víte, že v krajním případě lze onu nemovitost prodat a uspokojit věřitele.

Pokud dluhopis není zajištěný vůbec ničím, měl by investor požadovat o to vyšší výnos jako kompenzaci, případně se takovým emisím vyhnout u rizikových emitentů. Zcela nezajištěné emise bych doporučil jen pokud je emitentem velká etablovaná společnost bez velkého dluhu. Jinak řečeno, u malých nebo neznámých firem dávejte přednost dluhopisům, které mají nějaké krytí (zajištění). U zavedených velkých společností s dobrou reputací je pravděpodobnost nesplacení nižší, takže tam absence zajištění nemusí být nutně problém – opět ale platí, že je potřeba znát finanční situaci té firmy (viz bod výše).

Mějte také na paměti, že investice do firemních dluhopisů nejsou ze zákona pojištěny. Pokud by emitent nesplatil jistinu nebo úroky, nemůžete se obrátit na žádný Garanční fond (jako je tomu u pojištění vkladů v bankách) – o své peníze zkrátka přijdete. Některé nabídky se ohánějí tím, že „prospekt schválený ČNB“, ale pozor: schválení prospektu Českou národní bankou neznamená, že ČNB dluhopis garantuje nebo že by prověřovala zdraví firmy. ČNB jen kontroluje, že v prospektu jsou zákonem požadované informace pro investory – rozhodnutí, jestli je emitent důvěryhodný, nechává na vás. Nenechte se tedy ukolébat větami typu „ČNB na to dohlíží“ – není to pravda, firemní dluhopisy jsou mimo přímý dohled ČNB, pokud jde o jejich splácení.

Diverzifikace: nevsázejte všechno na jednu kartu

Staré dobré přísloví říká „neukládejte všechna vejce do jednoho košíku“, a ve světě investic to platí univerzálně. Diverzifikace neboli rozložení investic je důležitá i u korporátních dluhopisů. Pokud máte k dispozici větší obnos, rozdělte ho raději do více dluhopisů různých firem (ideálně z odlišných odvětví). Tak snížíte riziko, že krach jedné firmy vám nepotopí celé portfolio – když jeden emitent nesplatí, pořád máte další investice jinde. Diverzifikace je zvlášť důležitá právě u firemních dluhopisů, kde riziko nesplacení není zanedbatelné.

Co když ale nemáte miliony na diverzifikaci, abyste nakoupili deset různých dluhopisů? Řešením může být investice prostřednictvím indexového nebo podílového fondu zaměřeného na firemní dluhopisy. Dluhopisové fondy shromažďují peníze od mnoha drobných investorů a profesionální správci je investují do široké palety firemních dluhopisů. Tím pádem i za pár tisíc korun získáte diverzifikované portfolio bondů, o které se navíc starají experti.

Závěrem: informovanost a opatrnost se vyplácí

Firemní dluhopisy mohou být vítaným zpestřením investičního portfolia a dokáží nabídnout lepší zhodnocení než státní dluhopisy či spořicí účty. Jak jsme si ale ukázali, vyšší výnos jde ruku v ruce s vyšším rizikem a investor by měl být obezřetný. Čeští drobní investoři v minulosti vnímali korporátní dluhopisy známých firem jako skoro bezrizikovou sázku – i proto, že dříve je u nás vydávaly hlavně velké stabilní společnosti.

Dnes ovšem na trhu dluhopisů působí i řada menších firem a pastí na nezkušené investory přibývá. Nenechte se zlákat pozlátkem vysokého úroku, pokud nerozumíte všem nástrahám. Dodržujte základní pravidla: nejdříve plán, posuzujte výnos v kontextu rizika, uvědomte si omezenou likviditu, prověřte si důkladně emitenta, zjistěte zda je dluhopis zajištěn, a vždy investujte jen tolik, kolik si můžete dovolit případně i ztratit. A hlavně – diverzifikujte.

Když se budete držet těchto zásad, můžete z firemních dluhopisů vytěžit zajímavý výnos a zároveň se vyvarovat největších karambolů. Pamatujte, že informovaný a obezřetný investor má mnohem větší šanci, že se z reklamou slibovaných 12 % ročně nestane hořké ponaučení, ale skutečný profit. Hodně štěstí při investování!